Návrat třebívlické Baronky

Zajímavou pivní novinkou roku 1999 bylo speciální 13% světlé pivo Baronka z litoměřického Korunního pivovaru. Tato zdařilá nepasterovaná třináctka výrazné chuti si poměrně rychle našla mnoho příznivců mezi znalci. Získala i některá nikoli bezvýznamná ocenění. Jeden čas to dokonce vypadalo, že se upadající litoměřický pivovar částečně i díky ní opět pomalu dostane na výsluní. Pivovar investoval do výroby, zlepšoval kvalitu a skutečně se zdálo, že se mu pomalu opět začíná dařit. Jenže pivovar nebyl schopen na trhu obstát a v listopadu 2002 ukončil výrobu. Ztráta byla o to smutnější, že litoměřické pivo patřilo na severu Čech mezi chuťově nejzajímavější a jeho mizerná pověst mezi laickou veřejností se již delší dobu zakládala jen na předsudcích a dílem na špatných vzpomínkách na někdejší kvalitu.

Z litoměřického pivovaru zbyly jen budovy, šance na obnovení výroby jsou téměř nulové. Skončila i Baronka. Místo na trhu rychle obsadily jiné značky a nám pamětníkům zůstaly jen vzpomínky. Po třech letech je však Baronka opět tady. Jak je to možné? Inu, Baronka není jen tak obyčejné pivo.

Výrobu piva tohoto jména totiž již v roce 1999 iniciovala obec Třebívlice. Jméno pivo dostalo podle slavné někdejší obyvatelky Třebívlic, baronky Ulriky von Levetzow, milenky samotného Goetha. Třebívlice tak měly „své“ pivo, litoměřický pivovar i v zahraničí atraktivní tvář na etiketě a pivařská veřejnost zajímavý pivní speciál. S koncem výroby v Litoměřicích však Třebívlice o své pivo přišly.
„S tím jsme se na obci nemohli smířit a tak jsme oslovili pivovar v Žatci, jehož vedení naše nabídka oslovila. Po ročních přípravách a jednáních žatecký pivovar v srpnu letošního roku zahájil výrobu piva s názvem a etiketou naší baronky“, říká Josef Seifert, starosta Třebívlic. O záchranu jedné pivní značky se tak postarala obec, ve které se pivo nevaří již od konce devatenáctého století.

Baronka je tedy nyní žatecká. Žatecký pivovar její výrobě věnuje náležitou péči: "Striktně se dbá na to, aby k výrobě žatecké piva obecně a Baronky zvláště byly použity pouze ty nejkvalitnější suroviny, které jsou na trhu k dostání: žatecký chmel, včetně slavné odrůdy Žateckého červeňáku, kvalitní ječný slad od místních zemědělců a vlastní voda. Nejsou přidávány žádné další extrakty ani deriváty", tvrdí Radek Vincík, obchodní ředitel žateckého pivovaru.

Nové pivo Baronka je pasterovaný světlý ležák (tedy už nikoliv speciál) s obsahem alkoholu 5,3%, dodávaný jak v lahvích, tak i v sudech. Po ochutnání musím konstatovat, že se jedná o velmi chutné pivo. „Stará dobrá“ litoměřická Baronka to samozřejmě není, ale to snad nikdo ani neočekával (navzdory do medií vypuštěným informacím o původních recepturách a podobně). Deklarovaný obsah alkoholu shodný s pivem „Žatec Export“ a subjektivní dojem ze současného ochutnání obou zmíněných piv ve mně vzbuzuje podezření, že by se mohlo jednat o běžné žatecké pivo v jiném kabátě. I kdyby tomu tak skutečně bylo, nic to nemění na tom, že obnovení značky Baronka je velmi záslužný počin. A to nejen pro radost pamětníků.

Spolupráce pivovaru a obce, případně malého regionu, totiž může pomoci jak obci, tak pivovaru. Pivovar získá lepší ukotvení v regionu a snad i nové zákazníky, pro obec je to jedna z možností zviditelnění se a získání větší atraktivity. Ostatně, příklad Třebívlic a žateckého pivovaru není jediný, vzpomeňme alespoň na jihlavský pivovar a pivo „Telčský Zachariáš“, nebo na pivo „Toulovec“ z Hlinska.

Přejme proto pivu Baronka mnoho úspěchů a přejme si také více podobně osvícených obcí, jako jsou Třebívlice.