Pivní zážitky v Zemi zaslíbené

Pohled na izraelskou pivní scénu záhy odhalí, že se na ní pohybují vlastně jen dva velcí hráči. Téměř celý trh s domácím pivem pokrývají výrobky dvou společností: Israel Beer Breweries Ltd. a Tempo Beer Industries. Zatímco první z nich je izraelskou odnoží nadnárodního pivovarského koncernu Carlsberg, druhá je skutečnou nositelkou tradice vaření piva ve státě Izrael.

Novodobá historie vaření piva v Palestině začala roku 1934, kdy bohatá rodina Rotschildů založila společnost Palestine Breweries. Odbytiště našla především u britských ozbrojených sil, pod jejichž okupací se v té době Palestina nacházela. V roce 1935 se začalo vařit pivo Nesher, které je ve výrobě dodnes! Firma si vedla tak zdatně, že ve válečném roce 1941 vznikl ke stávajícímu pivovaru v Rishon Lezin druhý závod v Bat Yamu. Později se objevil konkurent, The National Lager Breweries s pivovarem ve městě Netanya. I za jeho vznikem stáli bohatí židovští investoři ze zahraničí. Po několika letech oba podniky sfúzovaly a konečně v roce 1985 se kapitálově propojily s výrobcem limonád Tempo do společného podniku Tempo Beer Industries. V něm od roku 1992 vlastní menší podíl Heineken, což firmě dává možnost distribuovat některé jeho značky. Pivovar Tempo v Netanyi byl po dlouhých 16 let jediným činným pivovarem v Izraeli.

Současný sortiment pivovaru tvoří čtyři značky. Tou zcela nejstarší je už zmíněné pivo Nesher, tedy Orel. Vyrábí se od roku 1935 a s obsahem alkoholu 3,8% je nejslabším pivem z pivovaru Tempo. Těžko říct, jestli dřív existovalo i jako sudové, jisté je to, že dnes se s ním můžete setkat výhradně v lahvové podobě a většinou jen šťastnou náhodou. Na jednu stranu je to izraelská pivní legenda a většina příslušníků starší generace vám potvrdí, že za jejich mladých let bylo k dostání právě jenom „pivo s orlem“. Na druhou stranu, jedná se o pivo, jehož hlavní charakteristikou je nízká cena. Pivovar ho také nijak nepropaguje, setkal jsem se dokonce s názorem, že se už nevyrábí. Nakonec jsem jednu láhev našel v dolním regále jednoho venkovského krámku a mohu se tedy s vámi podělit o etiketu i zážitek z chuti. Ta není nijak špatná, dá se říct, že pivo chutná podobně jako mnohé desítky od našich domácích výrobců. Příjemně překvapila vyšší hořkost. Mnohem častěji, než s klasickým pivem Nesher je možné setkat se s Nesher Malt. I tady stojí za značkou, která má charakteristické modré etikety s orlem, dlouhá tradice. V lahvi čeká ovšem na pivaře nemilé překvapení. Jedná se o nealkoholické pivo typu „shankbier“, tmavé a s výrazně sladkou chutí. Zjevně se těší obstojné popularitě, protože je běžně k dostání a je napodobováno konkurencí. Přiznám se ale, že mě příliš neoslovilo.

Hlavní značkou z portfolia pivovaru Tempo je ležák Goldstar. Je definován jako tmavý ležák mnichovského typu s 4,9% alkoholu, výrobce vychvaluje jeho unikátní chuť a bohaté aroma. Je běžně k dostání i jako točený a s reklamami na něj se setkáte téměř všude. Musím říct, že jsem byl po prvním ochutnání trochu zklamán. Výraznější aroma jsem zažil jen u točeného piva, u lahvového se kamsi ztratilo a ani chuť neměla tolik výrazných momentů. Na druhou stranu, rozhodně to není pivo špatné a fakt, že je možné nechat si ho v restauraci natočit, mu zjednalo u mě značnou oblibu.

Posledním pivem z produkce Tempa je prémiový ležák Maccabee. Svým jménem se hlásí k Judovi Makabejskému, slavnému vůdci povstání Židů v roce 166 před Kristem, svým charakterem pak ke klasickému plzeňskému ležáku. Je to „izraelské národní pivo“ a jediná značka, která se vyváží, především do USA. V samotném Izraeli se považuje za pivo pro lepší příležitosti. Po nalití upoutá především nádherně zlatá barva a solidní pěna, která rychle zmizí. Chuťově je to ovšem pilsener dost problematický. Jeho lehká, nevýrazná chuť má poměrně jasně sladké doznívání, po hořkosti skoro žádné stopy. Poctivě jsem se snažil přijít Makabejskému na chuť, ale nakonec jsem to vzdal a nezbylo mi než souhlasit s kolegou, který ho označil za „zcela zapomenutelné pivo“.

Angažmá pivovarského gigantu Carlsberg v Izraeli začalo v roce 1991, kdy zástupci Coca Cola Israel a Carlsberg International A/V podepsali dohodu o distribuci značek Carlsberg a Tuborg. Dva nadnárodní giganti si tak podali ruce při kroku, který měl ukončit faktický monopol Tempo Beer Industries. Jedním z postupů byla také výstavba zcela nového pivovaru ve městě Aškelon, která začala v roce 1994. Investicí 32 milionů dolarů vyrostl za úctyhodných 13 měsíců nový provoz, ve kterém se začaly licenčně vyrábět značky Carlsberg a Tuborg a také nealkoholické „pivo“ Malty, variace na Nesher Malt. Měl jsem možnost ochutnat oba „izraelské Dány“ v lahvové podobě. Přiznám se předem, že ani výrobky mateřského pivovaru mě neuvádějí v nějaké nadšení. Jejich izraelské varianty jsou pak možná ještě slabším pivním zážitkem, než originály. Absence jakékoliv výrazné chuti pro mě znamenala jediné možné využití obou: řádně vychlazené obstojně zahánějí žízeň. A tu dostane člověk pod žhavým sluncem biblické krajiny opravdu rychle.

Příště se zaměříme na to, jak vlastně Izraelci vnímají pivo, jak ho pijí a zda v Izraeli existuje nějaká osobitá pivní kultura.

HOMEBREWING