Pivo a dietologie

Česká republika patří historicky k „pivním zemím“, a je proto logické, že většina obyvatel pivo konzumuje. V období, kdy lidé onemocní a musí dodržovat nějaká dietní omezení či dlouhodobý dietní režim, nastávají závažné problémy. Pokud pivo konzumovat nemohou (nebo se domnívají, že nemohou), začínají komplikace s trávením a nechutenstvím. Často pak konzumují stravu nutričně nedostatečnou a jednostrannou; to z dlouhodobého hlediska může vést až k výživovým deficitům.

Při mnoha dietách a dlouhodobých dietních režimech je pivo možnou, mnohdy i výhodnou složkou jídelníčku. Samozřejmě pouze nízkostupňové a v přiměřené dávce. Ale při některých onemocněních (játra, slinivka, …) a během užívání některých léků platí zcela jednoznačně zákaz konzumace jakéhokoli alkoholického nápoje; takový zákaz se pak vztahuje i na pivo. Pivo však při různých dietách nepoužíváme jen jako nápoj, ale i jako kulinářskou surovinu, která nám umožní dietní pokrm připravit tak, že se konzument necítí ochuzen ani o oblíbenou „nedietní stravu“.

Pivo má vysoký glykemický index, proto není vhodné konzumovat ho samotné. Pokud se konzumuje jako součást jídla, je třeba hodnotit glykemický index výsledný, tedy celého pokrmu, a ten má být při správné skladbě pokrmu nízký.

Pivo má v dietologii význam především jako nápoj. Je zdrojem tekutin a slouží, právě pro vysoký obsah vody, k uhašení žízně. Dále je to vhodný doplněk energie, zejména rychle využitelné. Pivo je také zdrojem optimální skladby minerálních látek (nízký obsah Na) a význam má i jako činitel podporující chuť k jídlu vzhledem k obsahu hořkých látek – funguje jako aperitiv. V neposlední řadě podporuje trávení a může posloužit jako digestiv. Pivo však, jak jsme se již nejednou přesvědčili, může vhodně posloužit i jako kulinářská surovina. V takovém případě jím můžeme dobarvovat pokrmy anebo zvýraznit jejich chuť.

Dietologie jako věda o léčbě výživou si klade za cíl a smysl své práce prospět pacientovi výživou tak, aby byl schopen navržený režim v případě potřeby i dlouhodobě dodržovat, s ohledem na individuální potřeby a možnosti daného jedince a při zajištění optimálního příjmu potřebných živin.

Dieta potom znamená systém úpravy stravovacího režimu, případně výběru potravin a výběru technologie zpracování tak, aby výsledné pokrmy a způsob stravování zlepšovaly stav onemocnění, případně onemocnění přímo léčily, resp. bránily vzniku potíží při onemocnění.

Položme si otázku:Jak lze pivo při různých dietních režimech využívat?
Pivo můžeme hodnotit jako nápoj, který, jak jsme již uvedli obecně, podporuje chuť k jídlu a toho se využívá i v případě diet. Slouží k překonávání nechutenství a k povzbuzení zájmu o jídlo. Druhou funkcí piva v dietních režimech je používat jej k podpoře trávení, zejména při pocitech plnosti po jídle, v případech tzv. těžkého žaludku apod. Zmínili jsme, že pivo je významný zdroj tekutin, a při dietách se jej proto využívá i k podpoře močení, při onemocnění ledvin a močového měchýře. Pokud tělo potřebuje okamžité doplnění energie, i k tomu může pivo posloužit. Pivo také může dobarvit masové šťávy v případech, kdy nelze masa opékat. V gastronomii, která slouží dietám, může pivo též měnit chuť pokrmů, např. známé kuře „převlečené“ za kachnu. S tím souvisí i použití piva k dochucení jídel tak, aby pokrm dosáhl výraznější, jemně pikantnější chuti bez použití dráždivých koření. Důležité je si také uvědomit, že pokud je vzhledem k vysokému procentu osob s nadváhou dietní opatření kombinováno se snížením energetického příjmu, je důležité vždy volit piva nízkostupňová a lehká.

V roli digestivu má pivo rovněž nezastupitelnou roli i v situaci, kdy nejde o dietní úpravu stravování, protože v současnosti se u pacientů stále více setkáváme se zažívacími potížemi způsobenými nevhodným stravováním. Příčinou je spěch, nesprávná skladba jídelníčku a mnohdy i nárazové přejídání. V kombinaci s nedostatečnou konzumací tekutin, případně nevhodně sladěným sortimentem nápojů se zažívací potíže prohlubují. Kdo je ale zvyklý k jídlu vypít sklenku piva, tyto potíže nemá. Pochopitelně že v zaměstnání vypijeme jen pivo nealkoholické nebo nízkostupňové a rozhodně ne více než třetinku.

Co říci na závěr? Obecně lze konstatovat, že rozumná konzumace piva může v řadě případů blahodárně působit na lidský organismus. Z tohoto hlediska je možné současné názory na pivo a dietologii chápat tak, že pokud pivo jako komplementární nápoj slouží ku prospěchu pacienta, lze jej v rozumné míře doporučit jako vhodný zdroj tekutin i dalších látek potřebných pro tělo. Také při dodržování všech zásad správné výživy též jako součást stravovacího režimu při celé řadě diet.

O autorce: Tamara Starnovská maturovala v roce 1976 na střední zdravotnické škole, obor dietní sestra. V letech 1976–1992 byla dietní sestrou ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a od r. 1992 byla ustanovena do funkce vrchní dietní sestry, kde působila až do roku 2003. V tomto roce přešla do Fakultní Thomayerovy nemocnice, kde zastává funkci vrchní nutriční terapeutky. Tamara Starnovská mj. studovala problematiku vedení stravovacích provozů a v letech 1992–1993 absolvovala kurz management změn ve zdravotnictví organizovaný britskou King´s Fund College. Dále absolvovala studium zaměřené na poruchy výživy a výměny látek. Zúčastnila se několika odborných stáží a školicích kurzů v oblasti diabetologie, metabolismu a výživy, gastroenterologie, parenterální a enterální výživy a klinické výživy v praxi. Od roku 1996 se podílí na přednáškách pro studenty bakalářského studia výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a od roku 2004 je členkou akreditační komise ministerstva zdravotnictví pro obor nutriční terapeut. Tamara Starnovská byla v roce 2001 nominována mezi 10 finalistek na titul Žena roku. V roce 2002 byla navržena do soutěže Manažer roku a v roce 2004 byla znovu navržena a byla finalistkou soutěže Manažer roku. Je členkou předsednictva Fóra zdravé výživy, působí v České gastroenterologické společnosti a v České diabetologické společnosti. Byla zvolena místopředsedkyní pracovní skupiny klinické výživy Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče a pracuje v dalších institucích a organizacích, je také členkou International Federation of Business and Professional Women.

Napsala řadu odborných článků publikovaných v časopisech Výživa, Sestra, v týdeníku Statim, Zdravotnické noviny, H magazín, Diabetes, metabolismus, endokrinologie a výživa a napsala mnoho odborných brožur pro různé typy onemocnění. Je spoluautorkou učebnice pro rodinné a hotelové školy a spoluautorkou publikací Rady lékaře atp. Pravidelně vystupuje v pořadech České televize i v pořadech rozhlasových stanic orientovaných na problematiku výživy.