Minipivovar Příbor – hurá na něj

První informace o jeho existenci jsem se dozvěděl sice už v květnu na Olomouckém pivním festivalu, kde při sobotním sběratelském střetnutí (strategicky byli poblíž našeho pivního baru Světa piva) tato informace plula éterem. Ale kolmopivní výlet za nejmladším minipivovarem na severu Moravy se nám podařilo uskutečnit až koncem června.

Čekalo nás projetí několika kopců, statečně jsme tentokrát minuli odbočku s názvem Hukvaldy (slibující již ověřené pohlazení našich chuťových pohárků), nezaváhali jsme tentokrát ani u cedule Kopřivnice, minuli jsme i návěští lákající do Štramberka. Vždyť už jen párkrát šlápnout do pedálů a po ujetí dalších 4 kilometrů nás vítalo malé ospalé městečko Příbor.

Nejprve jsme prozkoumali terén, projeli okolo koupaliště až na náměstí. Na náměstí je vidět, že jde o dříve bohaté město. Mimo pletařský průmysl se zde dokonce vyráběla osobní auta. Ale zároveň je vidět, že dnes už průmysl není na výslunní a mnoho domů v jinak pěkné městské památkové rezervaci by potřebovalo finanční injekci.

Na to, že byla sobota dopoledne, zde nevládl žádný ruch. Město, tak jak jsme je kousíček poznali, je vhodné pro milovníky klidu a pohodové atmosféry. Alespoň tak působilo na nás a může blahodárně působit i na další turisty, jako uklidňující balzám na nervy.

A pivní turisté zde mají o jedno potěšení navíc - Freudovo pivo!

Mimochodem jméno zdejšího rodáka Sigmunda Freuda je zde skloňováno ve všech pádech. A tak není divu, že i zdejší pivo nese jeho jméno.

S takovou informovaností o maličkém pivovárku jsem se málokde setkal. První člověk, kterého jsme se zeptali, nám ochotně vysvětlil, kde najdeme pivovar i restauraci. A druhý i třetí, při dalších směřováních nám také zcela informovaně popsali trasu.

Minuli jsme pivnici Oáza, kde přes světelné logo Radegastu je na čepu i zdejší mok a zamířili k restauraci Tip-sport, která v horkém poledni lákala příjemně zastíněnou zahrádkou a z jejíž jedné z mnoha píp taktéž proudí tekutý Freud. Vnitřní prostředí není sice příliš lákavé – sázková kancelář, zakouřené záclony, celkově pochmurno a nevábno. Ale venku – pohoda, dokonce s výhledem na nedalekou budovu v jejíž útrobách se vaří námi doposud neochutnané pivo. U jídelního lístku jsme se pobavili a ze sportovních názvů jídel jsme si vybrali Zátopkovu tretru (topinka s játrovou směsí) a játra známého sportovce. Tretra bohudík nepáchla a játra nebyla ztvrdlá alkoholem. Pivní výběr byl velmi široký a obsahoval Radegast 10 a Kozel černý 10, oba za 15,50 Kč, dále zde měli Prazdroj 12 za 22,- Kč a Maestro. Dle jídelního lístku zde bývají, či bývali v nabídce i Zubr 10, Zubr černý a G10. Nechali jsme si načepovat Freudův ležák za 15,50 Kč.

A jak nám chutnal zdejší mok? Velmi kalné, silná kvasnicová vůně i chuť, zdá se, že již prošlo zenitem a nastává degradační proces projevující se zkyslostí. Zkrátka hluboké zklamání.

Přesto jsme se odhodlali zajít i do dalšího lokálu zkusit, zda není na vině jen zdejší hostinský (i díky tak široké soutoči). Zamířili jsme proto k pivnici Oáza. Cestou jsme si všimli, jak z otevřených dveří pivovaru (sklepní prostory téhož domu jako pivnice Oáza) se vybatolil roztomile zmožený, jak jsme se posléze dozvěděli, člen Svazu pivních turistů Jihlava. Zamířili jsme chutě dovnitř a pan majitel a sládek se šlechtickým jménem Richard Lichtenberg se věnoval celé pivní jihlavské delegaci a ochotně se začal věnovat i nám.

Prohlédli jsme si skromné, ale zcela účelné a dostačující, zařízení na výrobu piva a především ochutnali pivo natočené přímo od pana majitele.

Můžu doporučit. S tímto pivem si neuděláte žádnou ostudu. Chutné poctivé pivo se sytější barvou, opálově zakalené. Plné v ústech a v chuti dominuje příjemný hořký tón na chlebovitě kvasničném pozadí.

Nyní přejdu k pár faktům:
Vznik pivovaru se datuje k prosinci roku 2004, Varna na 200 litrů, maximální výstav 2000 hl/rok. Jde o neprůmyslově vyráběné zařízení s přispěním rad a zkušeností pana Vaňka z Kopřivnice.

Výjimečné je toto pivo i svým vpádem do zdejších restaurací. Freudův ležák se čepoval v době mé návštěvy v šesti restauracích. V Příboře jde o restauraci Oáza, Mexiko, Letka a Tipsport. Dále se čepuje i ve Sportbaru v Novém Jičíně a ve Sportbaru v Petřvaldě.

Jde o kvasnicovou dvanáctku s 5,2% alkoholu. Toto pivo je možné zakoupit přímo v pivovaru v balení 30 a 50l KEG, ale i v párty 5l soudcích a taktéž v PET 1,5 lahvích.

Otevírací doba: pondělí až pátek od 8.00 do 14.00 hodin.
Adresa: U Brány 106, 742 58 Příbor
Příjem objednávek na telefonu 608 345 508. Jen si prosím nepište o pivní suvenýry. Žádné prozatím nejsou a jediná „etiketa“ kolující mezi sběrateli je vizitka minipivovaru Příbor.

Uspokojeni jsme se rozloučili s ochotným majitelem i pivními turisty z Jihlavy v čele s Martinem Povýšilem. Zamířili jsme zpět domů přes Větřkovickou vodní nádrž (příjemné osvěžení) a přes Vlčovice. Zde jsme museli zastavit u (v této lokalitě) netradičních barev slunečníků s logem Bažanta. Poté jsme už jen zamířili domů, kde jsme shrnuli bilanci dnešní trasy: 66 km a dalších pár vzpomínek.