Chutná již páté století...

Málokdo asi ví, že právě pivovar Černá Hora je nejstarším působícím pivovarem na Moravě. První písemná zmínka o něm je datována do roku 1530. Do dnešní, silně komerčně-globální doby, si dokázal zachovat svoji historickou podobu. Jeho roční výstav se pohybuje okolo 150 000 hl, což ho řadí do kategorie tzv. malých pivovarů s klasickou výrobní technologií. Drtivá většina z tohoto množství se vypije v okruhu cca 50 km od pivovarského komína. Především na Blanensku a Boskovicku, ale také v Brně a okolí, je typické černožluté logo hodně vidět. „Čéháčko“, jak je pivovar familiérně nazýván, tady má svou početnou skupinu pivních štamgastů, kteří na něj nedají dopustit.

O tom, že v Černé Hoře pivovarskému řemeslu dokonale rozumějí a ovládají ho, svědčí celá řada prestižních ocenění. Z doby nedávno minulé například vítězství v anketě časopisu Pivní kurýr v kategorii „Naše pivko“ 2003 až 2005 (pro pivovary s ročním výstavem do 200 000 hl) nebo ocenění „Pivovar roku“ 2004, jež bylo uděleno Sdružením přátel piva. Z produktů sklízí největší úspěchy Kvasar. Naposledy byl v Českých Budějovicích oceněn titulem Pivo České republiky 2004 v kategorii speciálů.

Výrobní portfolio zahrnuje 7 značek. Světlé výčepní pivo Tas (pojmenované po historickém majiteli černohorského pivovaru), polotmavé výčepní Kern, nefiltrované Moravské sklepní, světlou „jedenáctku“ Páter, světlý a tmavý ležák a již zmíněný Kvasar - speciál s přídavkem medu (původní receptura pochází od Jiřího Jelínka z nedalekého minipivovaru Sentice, v jehož licenci černohorští toto pivo vaří). Všechna tato piva jsou k dostání jak v lahvovém tak i sudovém balení, s vyjímkou kvasnicové desítky Sklepní (ta pouze v sudech).

Kromě tohoto celoročně vyráběného sortimentu dodává na trh černohorský pivovar pro určité období roku i Sváteční ležák. Ten je připravován pro výjimečné chvíle - k Velikonocům, Vánocům nebo dni Svatého Václava. Jak mně prozradil sládek pivovaru pan Zedek, svým složením (alkohol 4,8 %) je prakticky stejný jako klasický ležák. Rozdíl mezi oběma spočívá v nepatrně odlišném technologickém postupu. Není vše jen o obsahu alkoholu. Nedávno jsem si v Intersparu 3 „sváteční kousky“ zakoupil a musím uznat, že to je opravdu vydařené dílko s dlouho držící hustou pěnou. Všem vřele doporučuji.

Příznivci ochucených piv pak mohou ještě vyzkoušet speciální ležák (pivní aperitiv) Black Hill, vyrobený ve spolupráci s firmou Pivo Praha. Tato světová novinka byla oceněna v loňském roce na největším světovém veletrhu pivovarnictví v německém Norimberku. Jedná se o „řezák“ s 5,5 % alkoholu, chutí připomínající pivní bavorák. Je vyroben dle originální receptury z pečlivě vybíraných domácích surovin a výtažků z 30 bylin, navíc decentně obohacený medem. Je stáčen pouze do třetinkových lahví.

Silnější nátury určitě zaujme pivní pálenka Monte Negro (v překladu Černá Hora).

Pivní fanda tak může trvale vybírat ze sortimentu 9 klasicky vařených piv, která tvoří vysoce atraktivní a vyváženou produktovou řadu. Není mnoho domácích pivovarů, jež mohou nabídnout takto širokou paletu velmi zajímavých chutí...

V Černé Hoře se zaměřují i na výrobu limonád. Těch už mají 10 druhů. Pravidelně přichází na trh s novými neotřelými příchutěmi a názvy (viz Kombajnérka či Divoženka). Nejznámější z nich jsou Grena a Koala, s přídavkem chmelového extraktu. O tom, že nealko zde není pouze okrajovou záležitostí, svědčí rok co rok jeho zvyšující se produkce. Posledními novinkami, které černohorský pivovar uvedl na trh jsou stolní sycená a nesycená voda Artézia z kvalitního pramene nedaleko Černé Hory a ledový čaj s přídavkem chmele a citronu (i takto originálně se dá vytvářet závislost na chmelu od dětských let…)

V současnosti, kdy spotřeba piva u nás stagnuje, respektive klesá, se zacílení na oblast nealka jeví jako vhodný doplněk ke stěžejnímu programu a dobrý příklad pro ostatní stejně velké pivovary. Je to jedna z možností jak si rozšířit aktivity a přitom využít volných kapacit. Vyrábět limo je určitě i ekonomicky zajímavé. Pořád lepší než vařit pivo na hranici rentability (častěji pod ní) pro obchodní řetězce.

Pivovar Černá Hora v poslední době úspěšné rozvíjí projekty, které podporují jeho obchodní strukturu, zviditelnění a podílejí se významným způsobem v řadě restaurací na zvyšování kultury prostředí. Provozuje značková zábavní centra, jejichž součástí je kromě stylové restaurace i stále více populární bowling. Celkem jich má 5. Patří k nim Centrum Sladovna přímo v areálu pivovaru, Centrum Modrá Věž v Boskovicích, Centrum Bonaparte ve Slavkově u Brna, Relaxcentrum Bělá pod Pradědem a Sportcentrum Přerov. Kromě této „hvězdné Topfive“ lze popíjet černohorské pivo „na úrovni“ a u toho hrát kuželky i v Čejkovicích, Velkých Pavlovicích, Kojetíně nebo nově Adamově. Připravuje se otevření v Kroměříži. Aby byl výčet kompletní, dvě taková centra se nacházejí i v Praze.

Změny na poli propagace a marketingu se dotkly výrazně i venkovního redesignu černohorských restaurací. A to kompletně. Od poloviny července dojde také na etikety. K významnému jubileu jsou pro sběratele připraveny tematicky laděné pivní tácky. Rovněž prezentace pivovaru na internetu je na špičkové profesionální úrovni.

Pivovar Černá Hora je zaměřen hlavně na svůj domácí region. Tam je jeho pozice velmi silná, o čemž se denně (určitě velmi neradi) přesvědčují obchodní zástupci největších kolosů v zemi, kteří se snaží vahou finančních prostředků (nic jiného jim totiž nezbývá..) zpřetrhat pouto mezi ním a jeho zákazníky. A že je z čeho vybírat.... Hodně začíná být značka ČH vidět na Jižní Moravě, v menší míře v Jeseníkách. Zahraniční odběratele má pivovar hlavně na Slovensku a Rakousku, kde dokonce zvažuje licenční výrobu (taktéž i v Německu).

Aktivity jsou vyvíjeny i v oblasti kulturního, společenského a sportovního dění. Každý měsíc se v jeho reprezentačních prostorách Centra Sladovny konají minimálně dvě akce takového významu. Na kulturu v regionu vydává černohorský pivovar více než 1 milión korun ročně. To ho řadí na jedno z prvních míst mezi privátními subjekty na Blanensku a Boskovicku. V Blansku zakoupil bývalý Dělnický dům, kde se vždy čepovalo jeho pivo. Mimochodem rekonstrukce tohoto objektu si vyžádala investice ve výši 15 až 17 milionů korun. V Letovicích připravuje kompletní opravu secesní restaurace na náměstí.

Jak je vidno, kvalitních nápadů a plánů mají v Černé Hoře habaděj. V pivovaru totiž moc dobře vědí, že i když jsou starší o 75 let než Don Quijote, jejich boj s velkými pivovary marný rozhodně není. A proto se snaží dělat maximum. Vždyť magická pětistovka je skoro za dveřmi a při jejím dosažení (o čemž nepochybuji) se máme rozhodně na co těšit.......Že mám pravdu, pane Fusku a spol.?

S využitím některých informací z černohorského občasníku napsal Tomáš Semrád.