Levná piva

Téma tzv. levných piv již bylo nesčíslněkrát „propíráno“ jak tomto webu, tak v denním či odborném tisku. Zástupci pivovarů, jež tento segment nemají v sortimentu, odsuzují ty, jež se prý dali na špatnou cestu výroby laciných piv, a ti „zlí“ zase udávají na svou obhajobu vcelku pochopitelné důvody produkce. Příčiny vzniku jsou snad každému zřejmé a nemá smysl je rozebírat. Podívejme se na celou věc z pohledu běžného spotřebitele, který alespoň několik takovýchto piv vždy naskládá do svého nákupního vozíku při každé návštěvě provozovny některé z maloobchodních sítí. Důvody takového chování českého pivaře jsou rovněž lidsky pochopitelné. Běžná světlá desítka, tedy světlé výčepní pivo, je v českých, moravských či slezských obchodech k zakoupení za cenu, která se pohybuje v rozmezí od 6,90 až třeba do 8,90 Kč. Naopak levné pivo pořídíte v cenách podstatně nižších – od 2,90 do 4,30 Kč. Netřeba se tedy divit, pouze chápat. Existenci levných piv a zájem o ně lze chápat i jako náhradu za chybějící nízkoalkoholové druhy piva, za kdysi běžné „sedmičky“ a „osmičky“. (Osobně jsem potkal ještě v roce 1997 v kantýně jednoho severočeského průmyslového podniku čepovanou svijanskou osmičku.)

Bohužel se však setkávám s podstatně horší spotřebitelskou motivací. Tj. posuzování piva dle obsahu alkoholu v moku a následné kladení čtyřkorunového výčepního piva na úroveň ryzí „desítky“. Český národ je stále ještě pivně hodně nevzdělaný. Segment laciných piv přináší pro pivovarníky, zejména ty z malých podniků, jisté riziko. A to, že spotřebitel přestane mít potřebu vyhledávat v pivu chuť. Jaksi pozapomene na plnost poctivé desítky a bude smířen s řídkým, světlým nazrzlým mokem s minimálním chuťovým zabarvením.

A s jakými levnými pivy se můžeme nejčastěji v současné době setkat v supermarketech:

Albert, Hypernova – Lahváč (pivovar Hanušovice; lehké světlé; alk.: 3,5 %)

Plus – Blanický rytíř (pivovar Benešov; světlé výčepní; alk.: 3,7 %)

Penny Market – Staročech (pivovar Nymburk; světlé výčepní; alk.: 3,5 %)

COOP – Postřižinské pivo (pivovar Nymburk; světlé lehké; alk.: 3,4 %); Eggenberg Kristián či Pivo (pivovar Český

Krumlov; světlé výčepní; alk.: 3,7 %)

Interspar – Eggenberg Kristián (pivovar Český Krumlov; světlé výčepní; alk.: 3,7 %)

Carrefour – Blanický rytíř (pivovar Benešov; světlé výčepní; alk.: 3,7 %)

Globus - Žejdlík (pivovar Hanušovice; lehké světlé; alk.: 3,5 %); Golden Beer (pivovar Benešov; světlé výčepní; alk.: 3,7 %)

Kaufland – Ambrosius (pivovar Hanušovice; lehké světlé; alk.: 3,5 %)

Tesco – Novic, Převor (pivovar Broumov; světlé výčepní; alk.: 3,5 %)

Billa – Světák (pivovar Hanušovice; lehké světlé; alk.: 3,5 %)

Lidl – Pivo (pivovar Benešov; světlé výčepní; alk.: 3,7 %); Pivo (pivovar Hanušovice; světlé výčepní; alk.: 4,0 %)

Existují i maloobchodní sítě, jež svým dosahem zabírají jen určitý region. V těchto obchodech se pochopitelně rovněž objevují tzv. levná piva. Setkáte se tam například se značkou 3,5 (pivovar Uherský Brod; světlé výčepní; alk.: 3,6 %) či Bira světlé výčepní a světlý ležák (pivovar Vyškov).

Mezi tzv. levná piva je možné i bez velké dávky fantazie přiřadit i pivo Klasik. Původně narozené v Nošovicích, posléze vyráběno i ve Velkých Popovicích, dnes se usídlilo ve varnách protivínského pivovaru. Stejný osud měla i značka Primus. Původně ryze plzeňské pivo, jehož výroba byla přesunuta do Karlových Varů, po uzavření tohoto západočeského pivovaru se Primus vařil ve Velkých Popovicích a Nošovicích, dnes opouští brány pivovaru v Protivíně.

Snad každý pivovar (tedy až na čestné vyjímky) v době největšího boomu tohoto segmentu koketoval s jeho výrobou. Dala by se zde vyjmenovat celá řada názvů, které by se z laického pohledu (pivovarští odborníci jistě prominou a vedoucí pivovarů omluví) dala přiřadit ke skupině tzv. levných piv. Tyto značky zůstaly vesměs již jen v paměti a ve sbírkách shromažďovatelů pivních etiket. Popřípadě se transformovaly na klasická výčepní či lehká piva. Uvedu kupříkladu:

Bohemia Regent Schwarzenberské (alk.: 3,1 %)

Platan Trend (alk.: 3,6 %)

Chodovar Klasik (alk.: 3,1 %)

Louny Classic (alk.: 3,5 %)

Zlatý trumf (pivovar Starobrno)

Janáček Olšavan (pivovar Uherský Brod; alk.: 3,7 %)

Staročech Premium (pivovar Nymburk a pivovar Velké Popovice; světlý ležák; alk.: 4,4 %)

Postřižinské pivo Trumf (pivovar Nymburk; světlé výčepní; alk.: 3,7 %);

Trumfové eso, Trumf (pivovar Opava; světlé výčepní; alk.: 3,4 %)

Atlet (pivovar Opava; světlé výčepní; alk.: 3,4 %)

Zubr Triumf (pivovar Přerov; světlé výčepní; alk.: 3,5 %)

Žolík (pivovar Havlíčkův Brod; světlé výčepní; alk.: 3,1 %)

Edessa (pivovar Benešov; světlé výčepní; alk.: 3,5 %)

Tesco (pivovar Březnice; světlé výčepní; alk.: 4,1 %)

Herold světlé výčepní (pivovar Březnice; světlé výčepní; alk.: 3,5 %)

Kovář (pivovar Pardubice; světlé výčepní; alk.: 3,5 %)

Kelt, Gal, Jednoťák, Konzumák, Bruno, Šesták (pivovar Svitavy; světlé výčepní; alk.: 3,6 %)

Rex (pivovar Svitavy; světlé výčepní; alk.: 2,4 %)

Pivoj (pivovar Jihlava; světlé výčepní; alk.: 4,2 %)

Jaso (pivovar Jihlava; světlé výčepní; alk.: 3,3 %)

Do většiny maloobchodních sítí, jež nás obklopují, dodávají pivovary „levné produkty“ pod svou značkou, tedy pod svou zvláštní značkou (např.: v Plusu mají Rytíře nikoliv Ferdinanda). Vyjímkou je nejnovější síť supermarketů Lidl. Tady objevíte jednak světlé výčepní pivo s názvem Pivo (alk.: 3,7 %). Podle tvaru etikety a loga na přepravce poznáte, že pochází z benešovské varny, ačkoliv na etiketě je pouze země původu. Dále je tu ke zakoupení světlé výčepní pivo s obsahem alkoholu 4,0 % s obdobným „originálním“ názvem. Piva znalému spotřebiteli objasní původ moku tvar etikety a logo na kompaktech. Plechovkové pivo s názvem Grafenwalder stejně jako lahvové Bergadler je v současné době již německé výroby. Nutno vzpomenout, že po otevření sítě „lidlů“ nesla jméno Grafenwalder (alk.: 4,7 %) lahvová světlá jedenáctka z pivovaru Krásné Březno v Ústí nad Labem (snad Zlatopramen ?). Do sítě dodával i náchodský a hanušovický pivovar. Šlo o hanušovický světlý ležák Bergadler Premium s přívlastkem „tradiční české pivo“ (alk.: 5,0 %) a o lehké světlé pivo s názvem Pivo (alk.: 3,5 %). Světlé výčepní pivo pro síť Lidl z náchodského pivovaru se nazývalo Finkbräu (alk.: 4,0 %), posléze pod názvem Světlé pivo. (Náchodský pivovar dodával do Lidlu i nealkoholické pivo, nyní je z Benešova). Důvod změn dodavatelů piva do této sítě zůstává otázkou.

Co napsat závěrem k tématu ? Doufám, že mé řádky nevyzněly jako odsouzení těch, již levná piva vyrábí, prodávají, nebo kupují. Tato komodita prostě do maloobchodu patří. Ač se to mnohým nelíbí. Výrobu laciných piv jednoduše ospravedlňuje spotřebitelská poptávka. Nezbývá než skalním příznivcům poctivých ležáků doporučit si těch "piv“ nevšímat, nicméně tolerovat jejich existenci, a těm, kterým, se levná piva dostávají denně na stůl, kladu na srdce, aby nezapomněli na to, že jsou i skutečnější chmelové moky.