Hoegaarden (Belgie III.)

Vesnice Hoegaarden byla založena před více než tisíci lety na soutoku dvou řek, Nermbeek a Grote Gete. Původ jména je neznámý, nejspíš je však odvozen od jména Hugard nebo Hugward. Bohatá zásoba spodních vod jakoby předurčovala toto místo k vaření piva. První zmínky o místním pivovarnictví pocházejí z roku 1318. V 15tém století otec Bergarden založil klášter s pivovarem, čímž začal konkurovat místním rolníkům. Podle dostupných zdrojů bylo v roce 1709 napočítáno v Hoegaardenu 9 pivovarů s úhrným výstavem přes 40 tisíc hektolitrů. Roku 1750 to bylo již 35 pivovarů na pouhých 2 000 místních obyvatel. Po té však dochází k postupnému uzavírání pivovárků. Ještě roku 1900 se jich najdeme deset. Poslední z nich, pivovar Tomsin byl uzavřen v roce 1958. To je právě to období, kdy se na scéně objevuje Pierre Celis, o kterém se obšírně píše na jiném místě.

Pivovar po devastujícím požáru v roce 1985 a následujícím spojení s gigantem Interbrew, který pivovar De Kluis v roce 1989 ovládl celý, každoročně zvyšuje svůj výstav. Od, na dnešní dobu skromně vypadajících 90 tisíc hl v roce 86 až po loňských 830 tisíc hl piva.

Kromě hlavního piva, pšeničného Hoegaardenu, který je k dostání i v naší obchodní síti, se tu vaří piva Grand Cru, Julius, Forbidde Fruit a zimní speciál Hoegaarden Special.Piva Grand Cru, Forbidden Fruit a Jukius jsou bohatá na alkohol (v rozmezí 8,7 až 9 procent alkoholu)a na rozdíl od Hoegaardenu neobsahují pšenici. Piva jsou dokvašována jak v lahvi, tak v sudech. Druhé kvašení probíhá v temperovaných skladech.

Pivovar má velice příjemně zařízené návštěvnické centrum, odkud několikrát denně Guy Fransen zahajuje prohlídky pivovaru. V areálu též najdete i restauraci,která je umístěna do prostor původních maštalí. Zajímavostí je i zahrádka, kde se pěstují všechna koření, co se jich do zde vařených piv přidává. Prohlídka pivovaru je zakončena ochutnávkou piv ve stylovém baru.