Trapisté dorazili na Moravu
Hodnocení: 1,3 Hodnotících: 13 Zobrazeno: 9325x
Mezi světová unikátní piva bezpochyby patří ta, která jsou vařena mezi zdmi trapistických klášterů přímo mnichy nebo pod jejich kontrolou. Takových „výroben“ je na světě všehovšudy 7. Šest se jich nachází na území Belgie, jedna v Nizozemsku.
Právě skvosty z nich nabízí v Brně od 15. ledna nově otevřená prodejna s vesměs klášterními produkty (nejenom pivem) „Benedictus“ (otevírací doba: po až pá 9 až 17 hod., s reálnou možností jejího prodloužení do 18, viz www.klasterniprodukty.cz). Nachází se mimo ruch samotného centra města, na ulici Petrská 1, pod brněnskou katedrálou. V našich pořád ještě dosti pivně konzervativních zeměpisných šířkách se jedná o něco, co si rozhodně zasluhuje pozornost a zmínku. Tato zcela autentická piva totiž slibují mimořádný chuťový zážitek, něco naprosto velkolepého. Proto nemeškejme a pojďme se na Petrov podívat. „Trapisté“ (a nejen oni…) tady již netrpělivě čekají se předvést v bezchybné kvalitě. „Neznalým“ pak ukázat, že pivo je i něco mnohem víc než jen chlazená desítka v lednici…
Pár základních faktů neuškodí nikdy a nikomu. Tím spíše těm, jež se s ničím podobným dosud nesetkali. Pravidlo „Ora et labora“ (modli se a pracuj), připisované Sv. Benediktovi, není pro mnichy z Cisterciáckého řádu přísné observance, všeobecně známé jako trapisté (řád pocházející z francouzského Trappes, odkud mnoho mnichů vyhnala Velká francouzská revoluce), pouhým prázdným heslem. Práce pro ně tvoří důležitou část jejich denních aktivit. Aby se mohlo pivo označovat pojmem trapista (chráněný název), je nutné dodržovat přísná kritéria. Především musí být splněna podmínka, zmíněná hned v první větě článku. Za další je potřebná závislost pivovaru na klášteru a rovněž firemní kultura se řídí pravidly řádu. Trapistické pivovary (vaří pod neustálou kontrolou ze stoprocentně přírodních surovin) nemají za cíl vytvářet zisk. Část z výnosů je věnována na podporu soběstačnosti mnichů a na údržbu kláštera. Zbytek na charitu a potřebným. Trapistická piva jsou silná, chuťově výrazná (od sladké po hořkou), svrchně kvašená „ale“, vždy dozrávající v lahvi (až na pár výjimek malých rozměrů). Navzájem se liší barvou, přecházející od světlé až po téměř černou, obsah alkoholu se pohybuje od 5 do cca 11 %. Podle síly se dělí na enkel, dubbel, tripel a quadruppel. Aby vynikly všechny jejich přednosti, doporučují se podávat při pokojové teplotě a v tradičním širokém poháru.
A jak se vlastně zrodila myšlenka či nápad na otevření obchůdku s pochoutkami, které jsou vyráběny dle tradičních receptů a neslouží pouze ke zpestření jídelníčku řeholníků či řeholnic, jejichž řemeslná práce není určena pro supermarkety? Majitelka, paní Marie Mezuláníková, se inspirovala v zahraničí, konkrétně v Itálii a Rakousku. Tam je podobných shopů spousty. Když to funguje jinde, proč by nemohlo zrovna u nás? Nejdůležitější je začít, poté se uvidí…
„Brněnské“ trapistické pivní menu zahrnuje 15 piv ze šesti těchto pivovarů. Chybí pouze zástupce výstavem nejmenšího „mnicha“, belgického Abidj St. Sixtus Westvleteren, v němž si vaří mniši pivo zejména pro vlastní potřebu a k výrobě nezaujali tak komerční přístup jako ostatní jejich „kolegové“. Intenzivně se ale pracuje na tom, aby i tato značka do Brna co nejdříve dorazila a nabídka tím byla kompletní.
I přes tuto skutečnost je výběr víc než dostatečný a rozmanitý. Uznejte sami. Nabízí se samozřejmě všichni tři „baculatí“ představitelé nejvíce ve světě proslaveného trapistického kláštera, ze Scourmontu (v nejjižnější části Belgie), vařícího piva pod značkou Chimay (čti šímej). Bílá etiketa zdobí Blonde (78,- Kč), pivo zlatavého odstínu, červená Red (69,- Kč), barvy mědi, výrazně tmavší je modré Bleu (78,- Kč).
Pokud byste chtěli vyzkoušet chuť „nejmladšího“ trapistického piva ve variantě světlé nebo tmavé (obě za 79,- Kč), vyberte si Achel. Pivovar ze severovýchodu Belgie (de facto v hraničním pásmu s Nizozemskem) byl sice založen léta páně 1850, ale až od roku 1998 je znovu tamní mniši začali vařit. Rozlišovacím znamením jest pouze barva korunkového uzávěru.
Originálem nejen chutí (kombinace způsobů výroby je na světě nevídaná), ale i sklenicí, lahví a etiketou, které jsou zastavením 30. let v dnešní globalizované době, toť charismatický Orval (pochází z kláštera ve „Zlatém údolí“, doslova na dohled Francii). Výjimečnost mu dodává i fakt, že jako jediný ze všech trapistických pivovarů zaměstnává od svého založení laické pracovníky. Investice do jeho koupě, se tak s ohledem na výše uvedené, jeví jako „pouhých“ 79,- Kč. Ty za něj určitě stojí! Nemyslím si to jen já, Orval se tady prodává zatím nejvíc (u ostatních se dá říct, že jejich prodej je vyvážený).
Za tutéž cenu můžete koupit a následně ochutnat dva barvou odlišné zástupce, výstavem největšího trapistického pivovaru, Westmalle (na severovýchod od Antverp). Světlý, alkoholově silnější (9 %) Tripel, i červenohnědý (7 %) Dubbel, jsou prvotřídní. Hedvábnost, jemnost a elegance prvního, se snoubí s dokonalou vyvážeností mezi ovocno-kořeněnými tóny, zakončenými čerstvou hořkostí druhého. Zkrátka souzvuk síly a pitelnosti…
Netradičně čísla místo názvů. Odkaz na starý belgický způsob vyjádření obsahu alkoholu v pivě extraktem původní mladiny. Třeba zrovna tím upoutá Vaši pozornost Rochefort (z kláštera Notre Dame de Saint-Rémy) s 6 (7,5 % alk.), 8 (9,2 % alk.) a 10 (11,3 % alk.). V případě dvou posledně zmíněných máte jedinečnou příležitost se poměřit s nejtěžší váhovou pivní kategorií, pro opravdu silné nátury. Jestli už jí jste či ještě ne, poznáte jedině když popijete…Za kolik? Podle velikosti cifry Vás přijde třetinka na 76,-, 79,- a 95,- Kč. Cokoliv dále dodávat - zbytečnost…
Šíří sortimentu zde předčí „Belgičany“ jediný trapista z Holandska, s názvem víc než symbolickým, La Trappe (vaří ho pivovar De Schaapskooi v Koningshoevenu nedaleko Tilburgu a patří, světe div se, gigantu Bavarii), od něhož můžete rovnou zkusit čtveřici Blond (72,- Kč), Dubbel (78,- Kč), Tripel (78,- Kč) a Quadrupel (95,- Kč). Zvlášť ten poslední je „těžký kalibr“ (s 10 % alk.). Proč nezačít právě jedním z nich?
Tak co, kdo Vás zaujal? Koho zvolíte do začátku? Možná Vám to ulehčím vzkazem, že každých 14 dní bude probíhat akce, kdy cena jednoho z trapistů se sníží o 10 %. Od 1. března začal Achel…Pakliže si koupíte 6 ks jakékoliv značky, můžete si dle vlastního výběru zvolit i originální sklo pro některého z nich. Pokud by chtěl domácí pivní fajnšmekr porovnat některého z „patnáctky“ trapistů s nefalšovaným českým klášterním pivem a vysledovat rozdíly, má jedinečnou možnost. Na našem území se totiž nacházejí dva pivovary v majetku církevních řádů, vařící piva specifické chuti. A jejich produkty, svrchně kvašení medovinový Castulus 13° a Gottschalk 15° ze Želivu (za 29,- Kč), respektive nefiltrované ležáky z pražského Strahova Svatý Norbert „jantar 13°“ a „tmavý 14°“ (oba v 0,5 l nádherných lahvích s patentním uzávěrem za 99,- Kč) zvyšují tady svojí přítomností už tak velkou pivní škálu dohromady nabízených devatenácti značek. V nejbližší době bude i třetí výrobek od želivských premonstrátů, a sice s višňovou příchutí Siard Falco 13°.
To však ještě není vše. Pivo se tady bude v brzké době i čepovat. Stabilní místo na pípě už má zamluveno jeden z tria od řeky Želivky (Jaký? Sám nevím, přijďte a uvidíte…). V jednání je i ještě jedno tuzemské překvapení. Na sezónu se chystá venkovní posezení. A české klášterní ze sudů by mohla doprovázet neméně nevšední pivní perlička od nás. Padla jména Harrachov, Bon, Oslavany, Broumov…Už aby léto začalo. Pokud bude zájem o „církevní“ piva dosahovat určité úrovně, je možné reálně uvažovat i o jiných adeptech, než jenom těch stávajících. Musí však jít o takové, které nejsou dostupné v běžné obchodní síti (takže např. Leffe to nebude…).
Za krátkou dobu co je tento nevšední obchůdek otevřen, si už stačil najít sice malou, leč stabilní klientelu se zpětnou vazbou. Světélko naděje, že by to mohlo fungovat tedy bliká. Doufejme, že časem budet svítit, v lepším případě zářit…
Takových punktů je u nás poskrovnu, na Moravě tento jediný. Podaří-li se zdárně přeměnit plány ve skutečnost (nemám sebemenší důvod tomu nevěřit, odvaha a odhodlání nechybí), slibuje velká očekávání! Koneckonců, to záleží i na nás…Trapistická a klášterní piva, která nabízí, jsou jedinečná, nesoucí punc výjimečnosti. Rozhodně nepatří mezi produkty konzumního typu, určené k zahnání žízně. S pohárem kteréhokoliv z nich v ruce lze zažít naprosto unikátní chuť a vůni, dohromady vytvářejících pozoruhodnou harmonii.
To se musí nejen vidět, ale hlavně se toho napít. Protože žádná jiná piva nechutnají tak jako právě tato…
PS. Osobní zkušenost s některými (která, si zatím nechám pro sebe) podám v nejbližší době.
Hodnocení článku
Pro hodnocení se nejprve přihlašte.
Celkem 0 komentářů | Komentovat |