Málo známý pivovar z hodně vzdáleného kraje

Předem článku o broumovsko-olivětínském pivovaru račte snésti hrst vzpomínek, ryze osobních. Prvně jsem se s pivem z Broumova setkal někdy na přelomu 70. a 80. let už minulého století na Luční boudě v Krkonoších. Olivětínské pivo se tehdy na boudu dodávalo formou podzimního předzásobení, přes zimu se sudy s kvasnicovým ležákem vyčepovaly a na jaře pak prázdné svezly do údolí a vrátily do pivovaru. Pivo bývalo lehce zakalené, což mnozí jeho konzumenti považovali za chybu a známku nekvality. Ti "osvícenější" se zase domnívali, že se jedná o tzv. "chladový zákal", vzniklý při nedostatečném ochránění uloženého piva před místními podmínkami, mrazem. Nic to, kvasnicové pivo má tento charakter a opalizující zákal byl tudíž v pořádku. Jenže bez osvěty a propagace broumovské pivo z Luční boudy v následných letech jaksi "vymizelo..." Později jsem se s pivem z Olivětína seznámil až na čundru v Broumovských stěnách a v Adršpachu, kdy se o přízeň místních pivařů a turistů do zdejšího kraje přišedších, pralo s pivem z Náchoda. A popravdě řečeno, cítil jsem tehdy mírnou převahu Olivětína. Poslední vzpomínka, vážící se k pivu Opat jsoucí, je vcelku nedávná a celkem živá. Někdy v letošním červnu jsem byl svědkem události, která mě lecos napověděla o vědomostech spoluobčanů a to nejen pivních brachů. Lahve s pivem Opat byly součástí dárku kamarádovi - pětapadesátníkovi. Gratulanti, přečasto rekrutující se z řad inteligence (inženýři, architekti, ba i doktoři a vědátoři), nejen že na značku Opat civěli jako tele na nová vrata, ale často ani nedokázali určit kraj, kde se nachází město Broumov a o Olivětíně věděli asi totéž, co Kolumbus o cestě do Ameriky...

A právě tento šok z neznalosti mě inspiroval k titulku tohoto článku, zabývajícího se historií a současností pivovárku v Broumově-Olivětíně. Takže chutě do toho. Broumovsko je tím nejseverovýchodnějším cípem Čech, sousedícím zde se Slezskem, dnes částí Polska. Obyvatelstvo tu bývalo sice kdysi české, ale kraj byl postupně osídlován lidmi německé národnosti. Oblast se tak silně poněmčila, což jí odlišovalo od jižnějšího Náchodska, které se tak stalo přirozenou baštou proti slezskoněmecké expanzi. Broumov sám je prvně připomínán k roku 1253 jako trhová osada, příslušná ke královskému fojtství. Již v roce 1256 spravuje okolní krajinu benediktínský řád z Břevnova u Prahy. Poručenství nad Broumovem je 1260 stvrzeno králem Přemyslem Otakarem II. V té době již stával na Ostrožně nad říčkou Stěnavou dřevěný hrádek, jenž se stal základem pro vznik mohutného kamenného hradu, vystavěného po roce 1300 benediktínským opatem Bavorem z Nečtin. Břevnovští klášterníci pak v Broumově, zprvu na Hradě, v průběhu dalších věků upravovaném na proboštství a klášterní konvent, sídlili prakticky nepřetržitě až do roku 1950, tedy bezmála sedm set let. Součástí kláštera byl od nepamatovatelných let i původní pivovar, existující snad již v roce 1348, kdy byl Broumov povýšen na královské město. Tímto datem vzniká jité "dvojpivovarství", kdy kromě již asi funkčního klášterního pivovaru pivo vaří i měšťané. V broumovském urbáři, pocházejícím z roku 1406, bylo tehdejší pivovarnictví ve městě označeno "za významné". Přes svojí nepochybnou dávnou existenci, je klášterní pivovar prvně přímo opisován k roku 1662, "kdy bylo postaveno stavení (dnešní Růžový dům v předklášteří) a zřízen v něm pivovar". Pivo z něj se čepovalo v hospodě U tří růží, umístěné v části pivovaru. Zřejmě se jednalo o prvotní snahu benediktimů vytěsnit pivovarskou výrobu z areálu vlastního kláštera. Roku 1664 klášter vyhořel a spolu s ním i pivovar. Totéž se opakovalo o rovných dvacet let později, kdy s pivovarem vyhořela i sladovna a sto domů ve městě. Pivovar byl však záhy obnoven, protože už v roce 1691 je v něm uváděn sládek Andreas Brand. Nicméně stálá hrozba požáru podnítila benediktínského opata Otmara Zinkeho, i jinak věhlasného církevního obroditele barokní epochy, ke zřízení zcela nového pivovaru a to úplně mimo klášter i město. Tento nový pivovar vznikl na katastru Velké Vsi, později Olivětína, při původním klášterním dvoře. Jeho výstavba započala v roce 1712 a o dva roky později odtud vyšlo první pivo. Chmel byl do pivovaru dodáván od sedláků z okolí, ječmen pro sladování se dovážel z klášterního statku ve Sloupně u Nového Bydžova. Pivovar, postupem let vícekrát rozšiřovaný a přestavovaný, tu nacházíme dodnes.

Mnohaletou hegemonii olivětínského klášterního pivovaru narušilo zřízení nového městského pivovaru v Broumově, vystavěného v letech 1866-67. Více než 70 let tento pivovar klášternímu nejen zdatně konkuroval, nýbrž jej i výrobně převyšoval.Konec často nevybíravému soutěžení učinila až fúze obou pivovarů v roce 1943, kdy byla pivovarská produkce v Broumově převedena do jediného podniku v Olivětíně. V letech 147-48 byla na pivovar uvalena národní správa. Následně byl olivětínský pivovar znárodněn a začleněn do národního podniku Hradec Králové, posléze přešel do svazku Krkonošských pivovarů a od roku 1960 byl součástí n.p. Východočeské pivovary. Roku 1998 byl pivovar odprodán společnosti Pivovar Broumov s.r.o..

V současnosti má pivovar sladovnu, čímž je zcela soběstačný v přípravě základní suroviny k výrobě piva - ječného sladu. Rovněž vodu má pivovar vlastní a bere jí z artézské studně, zřízené v areálu podniku. Chmel se používá hlávkový z žatecké oblasti. Pivovar nyní produkuje celkem sedm druhů piv - šest světlých od výčepních po speciály a na export do Německa vaří i tmavé výčepní pivo. Do tuzemska je pivo dodáváno pod jednotnou obchodní značkou Opat, což připomíná dávné majetnictví církevní instituce, benediktýnského řádu. Pamětníci si ještě vzpomenou na nedávné názvy jednotlivých piv, které byly ryze "mnišské" provenience. Tmavá desítka se jmenovala Novic, světlá Převor, jedenáctka světlá se jmenovala Probošt a pouze ležák přetrval - Opat. Výstava piva se pohybuje v hodnotách kolem 20 000 hektolitrů ročně. Kromě Broumovska je pivo známo i v okolí Náchoda, Dvora Králového nad Labem, Nového Bydžova, ale i na Nymbursku a Poděbradsku. Jedná se tudíž spíše o "komínový" pivovar se zaměřením na blízký region.

Již na počátku 20. století byl na původně ruční provoz zařízený pivovar změněn na parostrojní a v nedávné době v něm byla zřízena plynová kotelna. Zcela na závěr malá kuriozitka. Až do roku 1948 byla součástí pivovaru i likérka, ve které se připravovalo přes třicet druhů kořaliček. Likéry se vyráběly tzv. "za studena", mícháním lihu s trestěmi, cukrem a vodou.

Více se lze o pivovaru v Broumově-Olivětíne dozvěděti na internetové stránce www.pivovarbroumov.cz.