Minipivovar Vyšší Brod

Zažité klišé praví cosi o vyšší sladkosti jihočeských piv. Dosud je nabourával zejména dražíčský Lipan. Od loňských Vánoc nám však malý pivní rybník na jihu významně přihořčuje nový pivovar ve Vyšším Brodě. Nepočítám-li již dávno zaniklý táborský provoz, jedná se o třetí minipivovar na území Jihočeského kraje. Kde se vzal?

Otcem pivovárku je Jiří Fojtl. Milovník piva, cestovatel po minipivovarech, domácí vařič a nyní tedy i čerstvý minipivovarník. Jak mi navíc prozradil, s nastávajícím příbuzenstvem v Bamberku. Štastný to pivař…

Pan Fojtl začal s domácím vařením, postupně investoval do svého koníčku stále více času a prostředků, prosekával se pokusy a omyly, na koleně a s pomocí známých sestavoval vybavení pivovárku, až se rozhodl konečně pořádně zainvestovat a výsledkem je profesionálně vybavený minipivovar s objemem várky 200 l vyrážené mladiny. Kapacita je nějakých 500 hektolitrů ročně. Vše bylo kupodivu provázeno prý vcelku vstřícným přístupem úřadů, se kterými jiní minipivovarníci naopak někdy tak trochu bojují.

To ale pořád není všechno. V plánu je i vlastní pivovarská restaurace, která by podle předpokladů měla začít fungovat už v květnu letošního roku. Tou dobou už by měl pivovárek jet na plný výkon. S otevřením vlastní restaurace bude navíc spojeno i rozšíření stávajícího sortimentu, kdy klasický světlý ležák doplní i výčepní desítka a speciální polotmavá třináctka s přídavkem čokoládového sladu. Do doby, než bude otevřena pivovarská hospoda, lze páně Fojtlovo pivo ochutnat v restauraci U Candrů na vyšebrodském náměstí. Otevřeno je celodenně a celotýdenně, za půllitr nefiltrovaného světlého ležáku v originální sklenici zaplatíte 29 Kč.

Zmiňovaný světlý ležák se jmenuje Jakub. Vaří se klasicky dekokčním rmutováním, ze tří druhů sladů, chmelí se žateckým poloraným červeňákem a Sládkem. S jeho recepturou pomáhal i dražíčský sládek Papula mladší, jehož přičinění se na chuti rozhodně nezapře. Ostatně, hořkost o síle 35 IBU hovoří za vše… Není to ale tak, že by se v Brodě vařila nějaká kopie Lipana, vyšebrodské pivo je ve srovnání s ním výrazně sušší. S Lipanem má Jakub kromě hořkosti společnou ještě jednu věc – potenciál stát se zajímavým a ceněným pivem nejen v rámci regionu.

Když jsem se pana Fojtla ptal, co by měl pivař o jeho pivu vědět, odpověděl mi: „To, co by měl pivař o mém pivu vědět je, že ho vařím s láskou a dávám mu vše, co si zaslouží“. Poté, co jsem na místě viděl a ochutnal, nemám důvod mu nevěřit. Přeji proto jemu i jeho pivu mnoho zdaru a úspěchu. Třeba hned v degustační soutěži na letošních táborských pivních slavnostech.

Jakube, jen tak dál!