Svatováclavský pivovar v červenci

Pivovar najdete v centru Olomouce na Riegerově ulici č.p.22. Již zvenku lze spatřit zahrádku se slunečníky (není na nich logo pivovaru). Dovnitř se vchází dlouhou chodbou pokrytou výjevy, které se váží k pivu a pivovarskému provozu. Po projití průchodu se ocitnete v hlavním sále, kde po pravé straně vévodí varna, před vámi výčep a okolo vás posezení, které zasahuje ještě dále do zadní místnosti. Po schodech se můžete dostat do 1. patra, které má vlastní pivní bar, obsluhu a kde můžete využít i klimatizovanou místnost.

Nemůžu se ubránit dojmu, že majitelé si pro inspiraci šli tak trochu do Novoměstského pivovaru v Praze, ale je to jen můj vlastní dojem. Osobně mám raději střízlivější výzdobu, ale jsem si jistý, že tato výzdoba je mnoha návštěvníkům sympatická.

Restaurace pojme celkem cca 200 hostů a připočteme-li dalších 40 míst na zahrádce, je velká šance, že zde náhodný návštěvník může najít místo (alespoň než se restaurace zaběhne a bude známější).

Majitelem je společnost Moravia leasing, s.r.o. , sládkem je pan Slavomír Skopalík, který má za sebou letitou zkušenost ze zrušeného Olomouckého pivovaru v Holicích. Pan Skopalík pracoval v oboru 38 let (v posledních letech pivovaru na místě podsládka) od roku 1968 do roku 2005, kdy se v Holicích ukončila i činnost sladovny.

Velikost varny je 10 hl. Sklepní hospodářství se kupodivu nachází ve sklepě :-) , který sousedí s kuchyní restaurace. Projektant zde musel úzce spolupracovat s památkáři a výsledkem je unikátní uzpůsobení a tvar spílečných van a ležáckých tanků. Spilka je na 280 hl a sklep na 3200 hl.

Pro vaření pan Skopalík používá moravský slad, kvasnice z Přerova a chmel jen granulovaný. Standardně nechává desítku zrát 35-45 dní a dvanáctku 50-60 dní – což je velmi sympatické.

Pivovar nemá filtrační zařízení a tak jsou všechna zde nabízená piva nefiltrovaná. Běžný sortiment tvoří světlá desítka a světlá dvanáctka výrazně kvasnicové vůně a chuti (v době mé návštěvy). Do základního sortimentu patří i velmi povedená tmavá třináctka. Ochutnal jsem i pšeničné pivo. S ohledem na spodní zakvašení postrádá typické charakterové znaky pro svou kategorii. Z této infuzně vyráběné „pšenice“ se odvíjí i ochucené višňové pivo, oproti višňovým pivům u nás je toto výrazně světlé.

V každém případě jsem rád za další zaplnění pivní mapy u nás a budu-li mít příležitost rád si zde zajdu na další ... Díky tomu přibylo Olomouci, mimo krásného centra, ducha města a ZOO na Svatém Kopečku, další lákadlo.

Foto: J. Kaňa