úvod
homepage

Sladovna Litovel vytisknout článek

Přidáno: 8. června 2006  •  Autor: tisková zpráva
průměrné hodnocení Hodnocení: 1,7 hodnotících Hodnotících: 10 počet zobrazení Zobrazeno: 12564x

Sladovna Litovel, která je součástí SLADOVEN SOUFFLET ČR a.s., byla postavena v roce 1893 firmou Hasse synové na místě původní parní pily.

Od této doby procházela sladovna rekonstrukcemi a modernizacemi až dnešní podoby, kdy jsme schopni vyrábět 12500 t sladu za rok a z toho 6500t sladu praženého.
Sladovna se nachází v srdci Moravy ve městě Litovel, které bylo povýšeno na královské město kolem roku 1260 králem Přemyslem Otakarem II a jedné z nejkvalitnějších ječmenářských oblastí - Hané.

Na Hané, roku 1884, vznikla jedna z nejvýznamnějších světových odrůd sladovnického ječmene, Prostkowetz Haná Pedigree, vyšlechtěná individuálním výběrem.Tato odrůda se pěstovala desítky let a měla rozhodující úlohu jako donor ve světových pěstitelských programech. Tato odrůda se rovněž stala podkladem pro odrůdy ječmenů, které se pěstují nyní a jsou brány jako základ pro výrobu piva českého typu, ale i základem pro vývoz sladu z České republiky.

Ječmeny z odrůd Jersey, Prestige, Malz, Tolar, které se ve sladovně Litovel zpracovávají, jsou základní surovinou pro nejkvalitnější česká piva Plzeňský Prazdroj, Budvar či Staropramen.
Tyto ječmeny jsou nakupovány v nejbližším okolí sladovny od zemědělských podniků a po vyčištění uskladněny ve vlastních klimatizovaných silech.

Technologie výroby ve sladovně je zařízena prakticky pro výrobu jakéhokoliv druhu sladu.Máčení sladu probíhá v konických náduvnících s odsáváním oxidu uhličitého a provzdušňováním.


Klíčení sladu se provádí klasickou technologií na humnech a jak ukazují poslední výzkumy Výzkumného ústavu pivovarsko-sladařského v Brně, jsou tyto slady odlišné od sladů vyráběných moderní (pneumatickou) technologií a lépe se hodí pro výrobu piva českého typu. Tyto slady se liší vyšší aciditou, nižším pH, vyšším stupněm prokvašení a oxidoredukční kapacitou.Piva vyrobená klasickou technologií byla pivovarskými odborníky z hlediska jakosti-chuti hodnocena výše než piva vyrobená ze sladů vyrobených moderní technologií.


Klíčení můžeme rovněž provádět na posuvné hromadě, která je ve sladovně instalována.
Hvozdit můžeme na dvou dvoulískových hvozdech, které jsou opatřeny nastíracím zařízením a sklopnými lískami. Hvozdí se 2x24 hod. Zde vyrábíme slady typu plzeňského, vídeňského, mnichovského, nebo slad pšeničný.
Pro výrobu karamelových a barevných sladů využíváme zařízení fy Probat a nově fy Ravoz. Jsou to dva pražiče typu PROBAT M 1000 a jeden PS1000. Zde vyrábíme slady typu karapils, karamel světlý, karamel tmavý a barevný slad.
Celý proces klíčení na posuvné hromadě, hvozdění na hvozdech a pražení v pražičích je řízeno a kontrolováno počítačem. Expedice sladů ze sladovny je možno provádět několika způsoby:
1.Volně ložený slad do kamionů nebo do vagónů,
2.pytlovaný slad s polyetylenovou vložkou á 50 kg,
3.pytlovaný slad s polyetylenovou vložkou á 25 kg.
4.volně do kontejnerů vyložených tkz. inletem.
Pytlované slady lze naložit do – vagónů, kamionů nebo kontejnerů.

Charakteristika a využití jednotlivých druhů vyráběných sladů:

1.Plzeňský slad – vyráběný klasicky na humnech.
Světlý slad, který je dle posledních výzkumů, ten nejvhodnější pro výrobu piva českého typu a nejen jeho. Dodává pivu plnost chuti, vyrovnanou zlatavou barvu při zachování všech kvalitativních parametrech dobrého piva typu ležák.Je ho však docela dobře možno použít pro výrobu piva typu Ale.

2.Vídeňský slad.
Slad s barvou 6-10 j.EBC je použitelný pro zvýšení barvy a plnosti chuti světlých piv, možno ho přidávat při výrobě polotmavých a tmavých piv.Rovněž najde využití při výrobě nealkoholických piv.

3.Mnichovský slad
Slad s barvou 12-16 j.EBC má podobné využití jako slad vídeňský, ale daleko více se ho využívá pro výrobu polotmavých a tmavých piv.

4.Slad karamelový světlý – typu Karapils
Nejsvětlejší karamelový slad vyráběný na pražiči má barvu 20-40 j.EBC.Dodává pivu plnost chuti a karamelové aroma při zachování světlé barvy. Příznivě ovlivňuje pěnivost a chuťovou stabilitu piva. Použití lze nalézt při výrobě nealkoholických piv a speciálních piv s vyšší stupňovitostí.

5.Slad karamelový
Slad s barvou 90-120 j.EBC je nejběžnějším vyráběným karamelovým sladem. Dodává pivu rubínovou barvu, karamelovou chuť a zlepšuje chuťovou stabilitu piva.Využívá se při výrobě polotmavých, rubínových a tmavých piv. Rovněž nachází uplatnění v pekařství a cukrářství.

6.Slad karamelový tmavý- porterový
Tento slad s barvou 170-220 j.EBC se vyznačuje výrazným karamelovým aromatem zlepšuje chuťovou stabilitu a dodává pivu mírně nahořklou chuť Využití nachází při výrobě tmavých piv a výborně se hodí pro výrobu piva typu „stout“

7.Slad barevný
Jeho barva se pohybuje v rozmezí1200-1500j.EBC.Přidává pivu tmavou až černou barvu, hořkou chuť a pražené až kávové aroma. Využívá se pro výrobu polotmavých, tmavých piv a piv typu „stout“. Rovněž se využívá v pekárenství.

8. Slad pšeničný
Základní surovinou jsou vybrané druhy pšenice. V pivech zvyšují čirost, zvyšují a stabilizují pěnivost.Přidává se do klasických piv, používá se pro výrobu speciálních piv a především pro výrobu pšeničných piv. Možno jej využít v pekárenství a cukrářství.

Toto jsou základní druhy sladů, které ve sladovně Litovel vyrábíme a jsme schopni dodávat v balení, které je uvedeno výše. Rovněž můžeme poskytnout vzorky vyráběných sladů pro rozbory či zkušební várky.

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 0 komentářů Komentovat
Vyhledávání