úvod
homepage

Pivo jako zajímavý chemický roztok vytisknout článek

Přidáno: 28. června 2005  •  Autor: Josef Vacl
průměrné hodnocení Hodnocení: 1,89 hodnotících Hodnotících: 19 počet zobrazení Zobrazeno: 9407x

Konzumace piva a jeho účinky na lidský organismus jsou aktuálním tématem diskusí nejen v České republice, ale i v zahraničí. Pivo je z „chemického“ hlediska směsí různých sloučenin – makromolekul – bílkovin, sacharidů, lipidů a nukleových kyselin.

Z dalších zajímavých látek uveďme ještě polyfenolové sloučeniny, hořké látky chmele, vitamíny, minerální látky a také alkohol. Chemické složení piva se významně mění v závislosti na složení mladiny, stupni prokvašení a kvalitě výchozích surovin.

Kombinace složek umožňuje vznik fyziologicky vyrovnaného roztoku, který je izotonický až lehce hypotonický. Zdrojem energetické hodnoty piva jsou především sacharidy a alkohol (10° světlé pivo obsahuje přibližně 1510 kJ využitelné energie a 12° pivo 1850 kJ). Pivo obsahuje více než 30 minerálních a stopových prvků, které pocházejí většinou ze sladu a vody. Kromě draslíku, sodíku a chloridů jsou zde ve fyziologicky využitelném stavu také vápník, fosfor, hořčík a křemík, prvek nezbytný pro růst kostí a zdravou strukturu pokožky.

Pivo obsahuje řadu vitamínů, z nichž největší podíl mají vitamíny skupiny B – pyridoxin, thiamin, riboflavin, niacin a kyselina listová. Jeden litr piva obsahuje asi 10–30 % denní spotřeby těchto vitamínů. Vitamíny skupiny B jsou důležité pro řadu metabolických procesů (metabolismus sacharidů, lipidů, aminokyselin), dále pro správné fungování nervového systému a další. Vitamíny skupiny B a kyselina listová také příznivě ovlivňují hladinu homocysteinu. Zvýšená hladina homocysteinu se považuje za jeden z rizikových faktorů při vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

Polyfenoly obsažené v pivu mají antioxidační účinky a mohou chránit před škodlivým působením volných radikálů, které mají podíl na rozvoji kardiovaskulárních onemocnění a nádorového bujení. Ze spektra polyfenolů a fenolických látek pocházejících ze sladu bychom měli zmínit katechin, epikatechin a xanthohumol, který má antikarcinogenní účinky. Flavonoidy mohou také umocňovat protisrážlivý účinek alkoholu.

Hořké chmelové látky podporují sekreci žluče a trávicích šťáv, které pozitivně ovlivňují trávení. Fytoestrogeny obsažené v pivu působí na řadu metabolických procesů v organismu. Pivo můžeme zařadit mezi nápoje s relativně nízkým obsahem alkoholu (30–50 g v jednom litru). V současné době se hojně diskutuje o pozitivním preventivním účinku alkoholu ve vztahu ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění, např. ovlivňováním hladiny LDL a HDL cholesterolu. Je nutné zdůraznit, že relativně bezpečné dávky alkoholu pro zdravou dospělou populaci se pohybují mezi 30 až 40 g alkoholu denně. Při konzumaci vyšší hrozí riziko poškození jater nebo nervového systému a také možný vznik závislosti.

Pivo je možné vnímat nejen jako nápoj vhodný k utišení žízně, ale též jako nápoj jisté nutriční hodnoty s vhodně vyváženým obsahem iontů, minerálních látek, vitaminů a polyfenolů. Je třeba si uvědomit, že příznivé účinky piva na lidský organismus se mohou projevit pouze při jeho střídmé konzumaci.

Tisková zpráva Českého svazu pivovarů a sladoven (www.cspas.cz), autor: Tomáš Zima.

O autorovi: Tomáš Zima se narodil v roce 1966 v Praze. Po absolvování Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v roce 1990 nastoupil do 1. ústavu lékařské chemie a biochemie 1. LF UK a od roku 1999 je přednostou Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN a zároveň vedoucím referenční laboratoře MZ ČR pro klinickou biochemii. Prof. Zima získal vědeckou hodnost doktora lékařských věd v roce 2000 a od roku 2001 je profesorem pro obor lékařská chemie a biochemie. Ve vědecké oblasti se věnuje zejména problematice volných radikálů a antioxidačních látek, experimentální nefrologii, novým analytickým postupům v laboratorní diagnostice a metabolismu alkoholu. Přednesl více než 200 přednášek na konferencích a kongresech jak v České republice, tak i v zahraničí, například v Německu, Francii, Itálii, Rusku, Portugalsku, Japonsku a na Tchaj-wanu.

Prof. Zima je členem mnoha vědeckých a odborných komisí, např. je členem Vědecké rady Univerzity Karlovy, předsedou Vědecké rady Všeobecné fakultní nemocnice Praha, členem České lékařské akademie a členem předsednictva ESBRA (European Society for Biomedical Research of Alcoholism). Rozsáhle publikuje; je hlavním autorem a spoluautorem několika monografií a více než 300 odborných i populárně-naučných sdělení.

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 0 komentářů Komentovat
Vyhledávání