úvod
homepage

Pivo a pivovarnictví v Bulharsku vytisknout článek

Přidáno: 8. října 2004  •  Autor: Jiří Kaňa
průměrné hodnocení Hodnocení: 1,93 hodnotících Hodnotících: 13 počet zobrazení Zobrazeno: 10559x

V závěru svého včerejšího článku Michal Tomšovský píše:“ O bulharském pivu by se toho jistě dalo napsat jěště hodně.“ Pokusím se tedy jeho článek doplnit a rozšířit o některé postřehy a fakta.

„Vypít 5 piv za večer? Cha cha! Vždyť je to dva a půl litru! To přece nemůže být normální!“ Zdá se, že Bulhaři pivu moc nedají.V Bulharsku jsou totiž stále ještě velmi levné lihoviny. V hospodě vyjde velký panák běžné kořalky na přibližně 8 Kč, přičemž cena půllitru piva bývá dvojnásobná. Všeobecně rozšířené jsou rovněž všelijaké domácí pálenky. Navíc oficiálně udávaný průměrný plat necelých 300 Leva k utrácení za pivo taky příliš nesvádí.

Nejprve několik komentářů k Michalovým zážitkům. Skutečně drtivá většina bulharských piv jsou klasická světlá piva. Dominují zejména piva o stupňovitosti 10-10,5. V Bulharsku je tento údaj na lahvích naštěstí stále ještě uváděn. Desítky jsou označovány jako „svetlo“, dvanáctky většinou jako „specialno“. Za desítku v obchodě zaplatíte něco kolem 50 stotinek (1 Lev = 100 stotinek= cca 0.5 EUR), ve většině obchodů dostanete pivo i chlazené.



Světlá dvacítka Kamenitza Tvardo."Silné pivo pro silné muže". Plovdivské pivo Kamenitza je k dostání rovněž ve verzi 10% a 12%, tmavé a nealko.

Jak už psal Michal, mnohá piva jsou stáčena do eurolahví. I když i to se mění. Ještě loni se Zagorka prodávala v eurolahvích, a to zásadně v zelených. Dnes už má svou speciální lahev. Stejně tak pivo Astika. Během posledních několika let skutečně velmi vzrostla nabídka piv v plastu. Objevují se lahve o různých objemech, od 0,5l po něco přes 2 litry.

Co se chutí týče, nečekejte raději žádné zajímavé chuťové zážitky. A když, tak spíš negativní (Kamenitza Extra, Ledenika). Běžná piva jsou dobře pitelná, ale ničím většinou nezaujmou. Připadalo mi (a nebyl jsem sám), že se člověk jedné značky snadno „přejí“. Při troše štěstí ale lze narazit i na nějakou tu zajímavost. Například 20 stupňové světlé pivo Kamenitza Tvardo s 9% alkoholu. Na etiketě je psáno „silné pivo pro silné muže“. Skutečným skvostem pak je 16% tmavé pivo Stolichno ze Staré Zagory.



Burgasko pivo, součást koncernu Kamenitza. Nyní ve vlastnictví InBev.

Ze zahraničních piv narazíte hlavně na Stellu Artois, Amstel, Beck´s a Carlsberg, vše vařeno licenčně v Bulharsku.

Točená piva opravdu nejsou příliš rozšířená, setkáte se s nimi jen ve větších střediscích. Bulhaři mají k točenému pivu značnou nedůvěru a upřednostňují lahvové. Bylo mi doslova řečeno „nikdy nevíš, co ti tam natočí“. Na obsluze bývají také znát malé zkušenosti s točením piva. Několikrát jsem se u výčepu setkal s delší lžičkou, která sloužila k odebírání pěny z roztočeného piva. S kvalitou čepovaného piva jsem problém neměl. Zajímavý je ale vztah hospod k pivním značkám. Nezřídka je u vchodu logo šumenského, uvnitř ubrusy od Zagorky a z pípy s logem Kamenitza teče pivo značky Ledenika do půllitrů s logem „Pirinsko pivo“. Pro milovníky nostalgie dodávám, že se lze ještě setkat s klasickými českými půllitry s uchem, ať už s proužky, nebo s kostičkami.



Pirinsko pivo, vyráběné údajně pod dohledem mnichovského pivovaru Weihenstephan. Vaří se v Blagoevgradu.

Závěrem několik faktů o bulharském pivovarnictví. Kolik se v bulharsku vypije piva? Kolik je v Bulharsku pivovarů? Kdo je vlastní a jaký je jejich podíl na trhu? Informace jsem čerpal z článku Tani Krastevové ( ZDE ), čísla platí pro první pololetí roku 2004.

Za první poletí se v Bulharsku prodalo 2,3 milionů hektolitrů piva, což proti loňsku znamená nárůst o 200 000 hl. Tento trend se přičítá příklonu Bulharů k méněalkoholickým nápojům.

Jedničkou na trhu je společnost ZAGORKA (majitelem je řecká společnost Brewinvest) se značkami Zagorka, Amstel, Ariana, Stolichno pivo a Gold. Výstav v prvním pololetí byl 734 000 hl (32% trhu). Na 2. místě je s 27% trhu společnost KAMENITZA (majitel InBev). Ta má v portfoliu značky Kamenitza, Astika, Burgasko pivo, Pleven, Slavena, Stella Artois a Beck´s. Po 17% procentech mají společnosti BULBREW (Ledenika, MM, Varnensko pivo) a CARLSBERG, kde se v dubnu pod jednou střechou sešly značky Šumensko pivo a Pirinsko pivo. Na pátém místě je společnost BOLJARKA VT (zkratka VT znamená Veliko Tarnovo, tedy město, kde se vaří pivo značky Boljarka). Na konci žebříčku jsou společnosti LOMSKO PIVO a PIVOVAR SOFIA.

V srpnu 2004 bylo v Bulharsku v provozu 13 pivovarů, 8 z nich produkovalo i slad. K dostání bylo 52 značek piva. Loňská spotřeba piva byla přibližně 55 litrů na osobu, letos se očekává nárůst na 58-60 litrů. Jak je vidět ve srovnání třeba s ČR, prostor pro růst spotřeby je tu ještě poměrně značný...

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 1 komentář, poslední komentář: 11.10.2004 08:34 Komentovat
ceske koreny Speedy Gonzales11.10.2004 08:34
Mozna by stalo zminit, ze na pocatku bulharskeho pivniho prumyslu stali cesti lide a kapital,...
Vyhledávání