Pivo pod nejvyšší španělskou horou (VIII.)

Pivní značky, které lze najít ve všelijakých zdejších hospůdkách na čepu, již vesměs zazněly v předchozí kapitole. Další, jejichž jména již rovněž padla, se dala popíjet i z lahví, některá dokonce z plechovek (i taková může být pivní kultura…). Nemá tudíž cenu to znovu podrobně opakovat. Zmíním pouze ty, na která se v minulém dílu nedostalo (šlo je totiž koštovat výhradně ze sudů), popřípadě ty, o nichž už řeč sice byla, avšak nějakým způsobem se to hodí i teď.

K pivům, tady výhradně čepovaným a k mému údivu zřídka viděným, patřil (taktéž kanárský) Tropical. Z čeho pramenilo mé překvapení? Přede dvěma roky jsem ho ve velké hojnosti potkal na Fuerteventuře. Jeho typické zelené logo tam viselo na skoro každé restauraci, k dostání byl v kdejakém krámu (i já si ho tehdy domů přivezl ve dvou lahvových „sedmičkách“). Proto jsem předpokládal, že i na Tenerife bude téměř všude. Je přeci jedním ze dvou nosných brandů domácí pivovarnické společnosti Compaňia Cervecera de Canarias, sídlící jednou nohou právě na zdejším ostrově (i když on se vyrábí na sousední Gran Canarii). Míst, kde se tady točil, jsem napočítal na prstech jedné ruky… Pravý důvod minimálního výskytu „tropického piva“ neznám. Napadá mě snad jediný. Možná rivalita mezi pivaři na obou ostrovech. Ti na Tenerife preferují výhradně svou Doradu, na Granu naopak Tropical, na Fue, kde není žádný výrobní závod, jim je to zřejmě jedno a tak mají oba…(mimochodem podobně jako „Tropa“ bylo v tamních restauracích žalostně málo, v porovnání s Fuerteventurou, i národního Španěla San Miguela).

Při jedné výpravě za objevováním pivního světa jsem kousíček od tamního hlavního náměstí narazil na pub, který zval na německé pivo Hannen Alt. Vypadalo báječně a zřejmě šmakovalo, poněvadž hospoda byla narvaná až běda. Prakticky všichni se oddávali tomuto svrchně kvašenému „staříkovi“ z pivovaru v Mönchengladbachu, který slouží rovněž dánskému Carlsbergu k licenční výrobě spřátelené značky Tuborg pro trh našich západních sousedů.

Hannen tady byl ale okrajovou záležitostí. Na rozdíl třeba od svého krajana Warsteinera, jenž se z německých značek mohl honosit titulem absolutní čepované jedničky ve zdejších šalandách. Na paty mu šlapali už jen Bitburger, méně König Pilsener. Zato v lahvích neabsentovali de facto v žádném občerstvovacím zařízení barvou pleti rozdílní „bratři“ Erdinger, „Weissbier“ a „Weissbier Dunkel“. Někde je vykrýval i Schöfferhofer.

Nechyběly ani typické anglické pubs s ještě typištějšími ostrovními brandy Guinness, Kilkeny nebo Tetley´s, ať už jako „Bitter“ nebo „Extra Gold“.

Na pár místech se na stole povalovaly i nám dobře známé tácky z domova s logem Pilsner Urquell. Při bližším ohledání, však nebyl plzeňský ležák nalezen. Objevil jsem ho o pár dní později ve velkém hotelovém komplexu, kde na baru stála jeho osamocená pípa a taktéž ve dvou dalších restauracích. Na jedné se skvěl jeho typický zeleno-bílý vývěsní štít s červenou pečetí a uvnitř ho točili výhradně do elegantních třetinek na nožičce.

Největším překvapením bylo poznání, že největší globální evropské značky sami za sebe ve zdejších výčepech moc nefrčí. Až na pár výjimek jsou podíly evropského tria všudypřítomných titánů, Heineken, Stella Artois a Amstel (po něm jakoby se pivní zem slehla), tady zcela nevýznamné (myslím tím pouze hospody), což je pro mě neuvěřitelná věc a zároveň svým způsobem šokující...

Pro úplnost informací ještě doplním, že v hospodách jsou převážně používány 30 litrové KEGy.

Zážitkem bylo objevení pravé kubánské restaurace, v níž se dal ochutnat zlatavý mok z Fidelova ostrova svobody. Sice pouze z lahve (a jako doplněk k čepované kanárské Reině), ale přeci. Zaujal mne název tohoto piva. Bohužel byl tak dlouhý, že i přes neustálé omílání si pamatuji jen první dvě slova. Angel y Canadero… Doteď mi v hlavě vrtá. Snad se nejedná o kanadského anděla? A ještě k tomu na Kubě?…To snad nemůže být vůbec možné, to by neochvějný vládce zdejší země přeci nikdy nedovolil…

Tímto exotickým pivem, bohužel s neúplným jménem, se kruh pivních značek z druhého největšího města Tenerife uzavřel. Určitě mně něco uniklo, i když na druhou stranu tak trochu pochybuji. Prošmejdil jsem to tady několikrát a důkladně. Avšak nic není na světě stoprocentní. Tím spíš já…