Dnes piju … Innstadt Doppel Bock

Doppelbock je jedním z nejúctyhodnějších německých pivních stylů, skutečnou bavorskou specialitou, jejíž tradice byla položena v paulánských klášterech Mnichova a okolí, kde mniši vařili silné pivo pro postní období. I když se nepostím, doppelbocky miluju a celý rok se na ně oddaně těším.

Pasovský doppelbock dělá svému stylu čest. Už vůně, ve které čichám rozinky, karamel a trochu čokolády, mě naladila na komplexní chuťový zážitek. Tmavě rubínová barva rovněž, takové mají dvojité bocky být. A skutečně, po napití následuje potěšené převalování v ústech – tak bohatě a plně chutná. Prim tu jednoznačně hraje slad, chmel se jen skromně krčí vzadu a dává vyniknout té příjemné karamelové sladovosti, která ale není ulepená ani přeslazená. I přes 7,2% alkoholu je dvojitý kozlík příjemně pitelný a obsah sklenice ve mně rychle mizí.

Innstadt Doppelbock

Na etiketě všech pasovských piv se hrdě skví letopočet 1318. Vskutku úctyhodná tradice, a malý zázrak, že pivovar přežil bezmála 700 let v kraji, kudy dějiny kráčely, ale někdy i zběsile pádily. V Čechách dlouho nemělo tohle bavorské město nejlepší zvuk, bylo spojováno především s vpádem pasovského vojska do Čech roku 1611, které vedlo k abdikaci císaře Rudolfa II. ve prospěch jeho bratra Matyáše. Pasovští tehdy obsadili část Prahy a jali se ji plenit, jejich pokus o útok na Staré Město ale podle legendy zmařil malý chlapec, kterému se povedlo vystřelit z děla a obránci včas spustili železnou mříž v Mostecké věži.

Kdo někdy sledoval na některém z německých televizních kanálů nekonečné diskuse nad fotbalovými zápasy, jistě mu neuniklo slůvko Doppelpass. Kolmá přihrávka přes dva hráče, německými komentátory nade všechno ceněná. Pasovský dvojitý bock je podobně mistrovským kouskem.