Pivo pod nejvyšší španělskou horou (VII.)

V Puerto de la Cruz se nachází množství různých obchodů, supermarketů a také jeden hypermarket. Tak pojďme, před námi je toho požehnaně, ať to všechno stihneme.

Piva, jejichž jména už padla v předchozích dílech, záměrně vynechám. Ta do tohoto výčtu patří zcela automaticky. Dnes se dostane i na ostatní.

Ze španělských zástupců, krom již zmíněných, byl v regálech všelijakých prodejen nejčastěji vidět San Miguel. Buď variantou „Cerveza“ (4,5 %) ve skleněných litrovkách nebo verzí „Especial“ (5,4 % alk.) v třetinkovém skle, plechu, popřípadě sixpacku (0,25 l). Co se týká prvního z nich, též zvaného Premium Lager, je pro mě jistou zvláštností, že na webových stránkách pivovaru vůbec nefiguruje ve výrobkovém portfoliu... Přinejmenším divné, mezinárodní prémiový ležák - a chybí jim tam. Na druhou stranu, každý Čech, který si ho koupí, si může ve své rodné řeči přečíst jeho charakteristiku. Příjemné zjištění být společně s dalšími světovými jazyky na stejné úrovni. Zřejmě jsme už opravdu v Evropě…Super a hypermarket pak nabízely ještě dvě nealka San Miguela, tradiční „0,0 %“, respektive naprosto netradiční a zároveň poslední novinka z roku 2005 „0,0 % Manzana“ – s jablečnou šťávou…

V souvislosti s Miguelem se však musím vrátit dva roky nazpět a poněkud poopravit jednu zásadní informaci. Když jsem tehdy popisoval pivní scénu na jiném Kanárském ostrově Fuerteventuře, napsal jsem, že tato národní značka se vyrábí v Barceloně od roku 1957. To není pravda a rovnou dvakrát. Výhradně a dlouhodobě se tak děje pouze v Leridě (a to právě od výše uvedeného data), Malaze (od 1966) a Burgosu (od 1970). Od nedávna i na samotném Tenerife. Za chybu se tímto omlouvám. Částečně vznikla přebráním údajů z etikety, na níž byla uvedena adresa metropole Katalánska jako výrobce. Tam ale není Miguelův pivovar, pouze „oficina“. Pro úplnost a svoji statistiku dodávám, že tehdejší „Michal“, jehož jsem si na Fue čepovaného hojně dopřával, pocházel s vysokou pravděpodobností z Malagy Ta je totiž tomuto ostrovu z uvedených závodů nejblíž, pominu-li skutečnost, že v době mojí návštěvy se na podstatně bližším Tenerife ještě toto pivo nevyrábělo, to až o něco později.

Grupo Damm zastupovaly v obchodech překvapivě jiné, než nosné barcelonské brandy. A sice „plechovkoví“ Wuld Pilsen (0,33 l) s logem draka (že by i tady působil starobrněnský sládek pan Hauskrecht?) a Steinburg Cerveza (0,5 l).

Dalším, názvem rozhodně nepřipomínajícím domácí pivo, bylo Adlerbrau, patřící pod nezávislou pivovarnickou společnost Cervezas Alhambra z Granady. Dalo se koupit v tady hodně oblíbených „tuplákových“ lahvích či malých plechovkách.

Nejvíce zastoupenou zemí z hlediska počtu pivních značek a nejrůznějších druhů obalů, bylo jednoznačně a tradičně Německo. Pivaři na západ od našich hranic si mohou prakticky všude připadat jako doma. Vybírat si mohli z celé škály vlastních, převážně celosvětově známých piv. Některá jsem však viděl poprvé. Ve velkých plechovkách nabízely Bitburger, DAB, Hasseröder, Holsten, König Pilsener, Oetinger, Radeberger či Thüringen svá vlajková piva, vesměs pilsnery či exportní lagery. V třetinkových lahvích, popřípadě sixpacích se daly zakoupit „profláknutí“ Beck´s, Clausthaler Classic, Diebels Alt, Krombacher Pils nebo Warsteiner Premium. Ani klasické půllitrové NRW lahve nechyběly. A v nich pšeniční Erdinger Weissbier Kristallklar, Franziskanerové „Weissbier“ a „Hefe-Weissbier“ (jednou i jako Hefe-Weizen), Maisel´s Weisse (letos v článku Pavla Borowiece nám již představený) a König Ludwig ze zámeckého pivovaru Kaltenberg v Bavorsku. Všichni tito jsou sem importováni přímo z Německa. Tedy žádná licenční výroba, nic takového. Na dnešní globální dobu, především u těch internacionálně zaměřených, obdivuhodné!

Hodně bylo i „Holaňdanů“. Všude samozřejmě ten nej…Heineken. Místem produkce je na rozdíl od „Němců“ úplným protikladem. Vaří se ve 3 španělských pivovarech. Avšak pouze ze dvou, Sevilly (lahve 0,33 a 0,25 l v sixpacku) a Valencie (dtto plus navíc plechovky 0,33 l) je distribuován na Tenerife do místních obchodních jednotek. Tuto informaci mám přímo z jeho ústředí (paní Susan Lopez tímto velmi děkuji. Poskytla mně opravdu hodně interní údaje. V Prazdroji by koukali, co se všechno zvědavcům se zájmem o licenční výrobu velkoznaček smí sdělit… Plzeňané, v tomto jste hotoví břídilové a musíte se ještě hodně učit, abyste byli světoví!…). K dostání je Heinek i v 0,5 l plechovkách. Ty zaručeně pocházejí z jeho vlasti (dá se poznat podle toho, že chybí zmínka o licenci).

Nejznámějšího pivního tulipána samozřejmě doprovázely, jako povětšinou všude na světě, nohsledové Amstel a nealko Buckler (v balení sixpack). Oba taktéž v provedení made in Spain. Prvně jmenovaný se tady prodával pouze v největší lahvi, tj. 1 l a pro mě v dosud nikde neviděné variantě „100 % malta lager“ (4,7 % vol.). Jestli se jednalo o jeho světově rozlezlý „Pilsener“, pro místní trh vyráběný se sníženým obsahem alkoholu o 0,3 % nebo o další amstelovskou značku, nevím. Ve sféře zájmu mám totiž jiná piva…

Z dalších, „čistě nizozemských“ značek se daly na několika místech koupit ve velkých plechovkách prémiové ležáky Amsterdam Mariner, jež zaujal letopočtem 1275, vyráběný pivovarem Enschede (patřícího pod křídla Grolsche) nebo Royal Dutch Post Horn, patřícího do portfolia InBev. Nechyběla ani obligátní Bavaria.

Vůbec poprvé jsem viděl piva ze Švédska Sofiero Original, z Finska (Laponska) Lapin Kulta (dokonce v různých obalech), z Belgie v typické baculaté lahvi klášterní ale Grimbergen (bohužel si nyní nedovedu vybavit zda tmavý nebo světlý), z Portugalska S.Jorge nebo až z pivně-exotické Dominikánské republiky Prezidente Pilsener v nepřehlédnutelném třičtvrtělitrovém skle, buď prodejné samostatně nebo v packu po šesti.

Nouze nebyla ani o globály nadnárodních pivovarnických společností, ať již těch zaoceánských anebo evropských. Ty se převážně vyskytovaly v místních super a hyper. Viz třeba Budweiser. Pro Španělsko se licenčně vyrábí a do 0,33 l obalů stáčí pivovarem Damm v Barceloně. K mání byl i v 0,5 l plechovce, v té je sem dle EAN kódu importován přímo z USA. Vedle „King of beer“ (ha, ha…) stál na polici další „Amík“, Miller Genuine Draft (MGD) od SABMilleru, prodávaný ve formě licenční „třetinkové skleněné“ náhražky. Tento velký konkurent vlajkové lodi Anheusera Busche je na Tenerife dovážen z Velké Británie. Produkty původem amerického dua, doplňovaly lahve z pivní Aztécké říše. Se žlutým obsahem mexická Corona alias Coronita v nám dobře známém balení po 6 ks a někde i Negra Modelo ze stejné stáje jako její slavnější sestra. I nejmenší kontinent planety měl mezi všemi těmi pivy svoje „želízko v ohni“, Foster´s (plechovka 0,33 l). O originální australský ležák, mezinárodně široce dostupný, se však nejednalo. Tento pocházel z varny francouzského pivovarnického koncernu Kronenbourg.

Chybět pochopitelně nemohl ani InBev se Stellou Artois, avšak vyrobenou v Anglii. Zřejmě proto, aby nedošlo k mýlce o jejím pravém původu, stál na plechovce nepřehlédnutelný nápis „prémiový kontinentální ležák“. Pod tímto titulem se ale dá (pro ne úplně zasvěceného) představit kterákoliv země Evropy, nejen Belgie…Stouty zastupovaly Guinness Draught a Guinness Special Export. Z dalších „Ostrovanů“ byly v 0,5 l plechu ještě přítomni John Smith´s Extra Smooth nebo Britain´s Lager No. 1 – Carling.

Jak již bylo v úvodním dílu zmíněno, také Česká republika měla zde svůj klenot ve hře. Není těžké uhodnout koho. Jistěže, Pilsner Urquell (ve skleněných třetinkách balených po čtyřech).

Stejně jako u nás se prodávaly i nonameová piva, vyráběná pro obchodní řetězce a označená jednoduše Cerveza Pilsen (pivo ležák), Cerveza Sin (nealkoholické pivo) nebo přímo pod značkou sítě, např. EMDbräu (EMD je švýcarská společnost, ovládající největší podíl na maloobchodním trhu v Evropě, kde pod svým privátním labelem prodává pivo bůhví od koho). Podle kódu se dalo např. dešifrovat, že za anonymním nealkem se skrývá Grupo Cervezas Alhambra.

Nemáte toho ještě dost? Nejste znaveni tou tíhou na zádech a necítíte únavu v nohách? Pak se pojďte rovnou osvěžit jedním, dvěma či více (jak je komu libo) čepovanými…Zdejší hospůdky, bary, restaurace a puby na vás čekají s otevřenými dveřmi…